30. prosince 2006
Události v kultuře aneb osobní inventář roku 2006
29. prosince 2006
Pár slov o jedné divadelní recenzi
27. prosince 2006
Colours of Ostrava 2007
17. prosince 2006
Šťastného Křehkosti
29. listopadu 2006
Ještě jednou o kauze Hyundai a nedávné Deklaraci porozumění
27. listopadu 2006
Nepříjemnost? Kuriozitka?
Nová osa vede také přes divadlo v Ústí nad Labem
26. listopadu 2006
Duch Andy Warhola navštíví Ostravu
25. listopadu 2006
Milan Krupa - ***
Mám na temeni koberec
a tohle jsou poslední slova:
koberec je štrůdl plný hrušek,
stačí zatáhnout za stopku
a začnou vylézat tlusté větve -
těla s dřevěnými krky
stačí málo
aby začalo
pršet stropem
(Vybráno z básnického almanachu „Jít pevně za svým imbecilem", © clinamen 2003)
20. listopadu 2006
Hynduai, představitelé České republiky a Moravskoslezského kraje uzavřeli dohodu
Farmaceutické firmy chtějí především naše peníze
12. listopadu 2006
Supersilent aneb Proč se někdy vyplácí jezdit do Prahy
6. listopadu 2006
Něco o zběsilosti aneb Když má návštěvník divadla určitá očekávání
Zběsilost v srdci není dostatečně zběsilá. Možná tak by se dal charakterizovat můj bezprostřední dojem po shlédnutí divadelního představení Zběsilost v srdci v ostravském Divadle Petra Bezruče, kde měl tento kus - zdramatizovaný podle stejnojmenné knížky Barry Gifforda - koncem října svou světovou premiéru.
1. listopadu 2006
Město, které si nehraje na City
Zcela náhodou se mi do rukou dostala letos vydaná propagačně-umělecká fotografická kniha o centru Ostravy nazvaná Město, které si nehraje na City. Jejím hlavním autorem (koncept, fotografie a doprovodné texty) je fotograf mladší generace Radovan Šťastný.
30. října 2006
J. Hermannová, A. S. Greer, a T. Gunzig aneb Více či méně melancholická četba
Říjnové dny mi dělalo společnost několik zajímavých knížek světových autorů, kteří se shodou okolností všichni narodili v roce 1970. Možná také proto jsem v jejich dílech vystopoval jistý druh společné skepse, melancholie či depresí zavánějící ironie. Pár řádků bych rád věnoval povídkové knížce Němky Judith Hermannové nazvané Letní dům, později, románu Zpověď Maxe Tivoliho Američana Andrewa Seana Greera či útlejšímu románu Belgičana Thomase Gunziga s názvem Smrt dokonalého bilingvisty.
22. října 2006
O strachu a obrazech
Už nějaký čas mě pravidelně překvapují nenávistné řeči vztahující se k Arabům či k muslimům. A nejen překvapují, ale i mrzí. Stále častěji je totiž slýchávám, nejen v tramvajích či na ulici, ale také u svých známých. Jsou to slova, která generalizují, například o tom, jak jsou ti muslimové a Arabové nebezpeční a hrozní, jak obrovská bezpečnostní rizika představují pro naši republiku a vlastně pro celý svět, a co teprve za děs a hrůzu přinesou nepřizpůsobiví přistěhovalci z „muslimských zemí". Vytvářeny jsou celé teorie, které zavánějí - spíše než logikou - strachem z neznámého.
19. října 2006
Problémy s ovzduším. Opět!
10. října 2006
Tři sestry aneb Zběsilá sezóna u Bezručů začala už před prázdninami
9. října 2006
Co si Ostravané mají myslet o Karolině a „svých" politicích?
21. září 2006
Co všechno říkají tváře politiků na plakátech?
13. září 2006
Miha Mazzini - Já, Tito a gramofon
12. září 2006
Pracují v ochrance podniku Vítkovice a.s. nevychovaná individua?
11. září 2006
O jednom chodeckém týdnu
8. září 2006
Josef Hiršál - Nevrlý vechtr
Vlak uhání po pláni.
Doufání a čekání.
Naděje bdících.
Přeludy snících.
Budoucnost
ležících na kolejnicích.
7. září 2006
Ostravě chutná „čína"
5. září 2006
Pár poznámek k Pánu Polštářů
4. září 2006
My zme Uhli z Ostravy
1. září 2006
Nový proud v komunikaci v HN, LN a MF DNES
31. srpna 2006
Komik opět boduje
25. srpna 2006
Luk
22. srpna 2006
Chtěli byste žít ve městě bez aut?
16. srpna 2006
Literární časopis Pobocza je skvělý
20. července 2006
Pár vět z Czesława Miłosze a jeho Abecedy
Pár vět z Czesława Miłosze a jeho Abecedy
„Hrůza je pravdou světa živých bytostí, zatímco civilizace se zabývá maskováním této pravdy.“ (s. 38)
„Biografie jsou jako mušle a o měkkýši, který v nich strávil život, se z nich moc nedozvíme.“ (s. 56)
„Pracujeme pro pravdu o čase našeho života, třebaže jeho obrazy, pocházející od různých lidí, se neshodují. Existujeme jako samostatná jsoucna, ale každý z nás zároveň vystupuje jako médium, jímž jako proud veliké řeky pohybuje blíže nepoznaná síla, a tak se začínáme sobě navzájem podobat společným stylem či formou. Pravda o nás bude připomínat mozaiku složenou z kamínků různé ceny a barvy.“ (s. 184)
Czesław Miłosz: Miłoszova abeceda, Paseka 2005.